Julius Zeyer

Julius Zeyer|group="pozn."}} (26. duben 1841 Praha29. ledna 1901 Praha) byl český prozaik, dramatikbásník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratrem byl novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla.

Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ Získáno z Wikipedie
Zobrazuji 1 - 20 z 49 pro vyhledávání: 'Zeyer, Julius', doba hledání: 0,06 s.
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1880
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1905
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1906
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1905
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1902
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1894
Kniha
Autor Zeyer, Julius
Vydáno 1903
Kniha
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat e-mailem